|
SYMPHONIA DIVINA LYRICS
"Symphonia Divina" (2007)
1. Příchod Zlých Dnů
2. Spasení
3. Apokalypsa
4. Kří�
5. Vysvoboď Mě Z Pekel
6. Dokonáno Jest
1. Příchod Zlých Dnů
Obrátil ses ke mně zády a v tom okam�iku, padl´s do tmy.
Jsi pohlcen nenávistí, jsi pohlcen zlobou,
Jsem zaplaven smutkem, chci odejmout to břímě.
Jak dlouho bude� v temnotě, jak dlouho se bude� skrývat.
Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého �ivota,
ne� nastanou zlé dny, o kterých řekne�:
"Nemám v nich zalíbení, nemám v nich zalíbení�"
Pak se vydá� do svého věčného domu, u� bude pozdě,
byl jsi dlouho v temnotě.
2. Spasení
Jsem ten, kdo nemá vůbec nic, nemocné srdce bezmocně tepe mi v dlani.
V zrcadle světla pozoruji svůj vzhled, v zrcadle bo�ství odkryla se má nahota.
V zrcadle světla odkryla se má nahota.
Jsem ten, kdo nemá vůbec nic, nemocné srdce dr�ím před Tebou v dlani.
Třesu se chladem, čekám na záchranu. Dotykem ruky uchopil´s mou du�i.
Třesu se chladem, čekám na záchranu. Dotykem ruky uchopil´s mou du�i,
vyrval´s ji ďáblu ze spárů!!!
3. Apokalypsa
Nastal čas poslední, zrodil se počátek bolesti
Měsíc ztrácí svou tvář a spadlá hvězda odkryla zem
Zem rozkvetlou nenávistí, lidským sou�ením nasycenou Kalich přetekl. Poslední odbyla hodina
V hluku té hrozné noci, kdy srdce umírá
V hluku té hrozné noci, kdy můj svět utichá
V tichu té jasné noci uzřím Syna člověka
Uzřím Syna člověka přicházet v oblacích
Nebe a Země pominou a v tom se narodím
A v tom se narodím
4. Kří�
Prvními paprsky mě prostupuje� a s dal�ími minutami ukládá� se v těle,
krev mou očerňuje�, mysl zatemňuje�.
Táhne� mne k popravi�ti alejí smutečních vrb, hřích u� si kápi nasazuje,
hřích u� si kápi�
Táhne� mne k popravi�ti alejí smutečních vrb, hřích u� si kápi nasazuje,
v�ak u cesty září kří�!!!
Vysvoboď mě z otroctví, ze zajetí hříchu, volám k Tobě Bo�e můj, skrop svou krví srdce mé!
5. Vysvoboď Mě Z Pekel
Vysvoboď mě z pekel
Za chvíli u� nevzlétnu, u� neroztáhnu křídla, u� nedoletím za obzor,
u� nespatřím Tvou tvář.
Zbyde jen torzo, ve kterém srdce marně tluče.
Prstem maluji v popelu své du�e.
Svázán provazy smrti,
otráven černým jedem, Bo�e smiluj se nade mnou,
Bo�e vysvoboď mě z pekel.
6. Dokonáno Jest
Jako by mezi mnou a Tebou byla hluboká propast. Jdu k Tobě, pospě� mi na pomoc.
Jako by mezi mnou a Tebou bylo údolí smrti, klopýtám, padám, za sebou mám hořící minulost.
Sly�te! Kolem se smějí, ti, kdo připíjí
zlu na počest.
Tys při�el, na zem zachránit člověka, vadnoucí trávu - uvadlý polní květ.
Na cestě le�í těla těch, co se vzdali. Já ale stoupám vzhůru a padám pod Tvůj kří�.
Sly�te! Dokonáno jest!!!
|
|
