|
SCABBARD LYRICS
"Soudny Den (Judgement Day)" (1992 Demo)
1. Jden z nįs
2. Noc dlouh¿ch no²³
3. Mor
4. Spas duši svou
5. Pįter
6. Soudn¿ den
1. Jden z nįs
Kráèí dál,má svùj cíl v�em nahnat strach,
lidské tìlo, zvíøecí smích, u srdce chlad.
Svou koøist vyslídí sám, zná lidský pach,
lehce zmìní tváø v jinou a taky �at.
Lesk zrcadel, taky køí�, ubývá sil,
ostrý kùl vjel do srdce, zùstal jen stín.
Jeho jasný hlas se rozléhá, vstøíc k druhùm svým,
posmrtný �ivot jeho zaèíná, krev chce je�tì dnes.
V kobce temné mù�e spát po celý den,
dravcù hlas, netopýrù pláè, láká ho ven.
Z èerné rakve zvedne dlaò, prsty hebké jsou,
z úst zatøpytí se jeho zbraò, zrak bloudí tmou.
2. Noc dlouh¿ch no²³
U køí�ù v kápích teï stojí, na povel ka�dý èeká,
nenávist v oèích nahání strach, zaèíná noc dlouhých no�ù.
Ze v�ech domù, z trosek mìsta, u� se valí hustý dým,
v�ude kolem proudy krve, a jen náøek ranìných.
Mu�i v kápích svùj úkol znají, mu�i v kápích zabíjejí dál.
Pravda v srdcích zasela hnìv, �ádný zrádce nesmí pøe�ít.
0 milost prosí, kdo dýchá je�tì,
odpovìdí jim: " fuckin, zhebnìte v�ichni ".
Hej, u� je konec, síla vítìzí, u køí�ù v kápích stojí,
smích støídá nenávist.
3. Mor
Plno mrtvol, víc ne� kdo èekal, zemí celou jde stále dál.
V�ude jen samé hroby, pustá mìsta, spousta høbitovù.
Mor, u� je tady. Mor, znièí v�e.
Teï kráèí dál, na své pouti za smrtí,
èerné maso od kostí odpadá.
V�echny lidi má asi v hrsti,
spoutané èernou silou.
Zkáza na zem do�la, smrt vybrala si daò
a nad hrobem mìsta, jen pøízrak zkázy sám.
Zohavená tìla v�ude se teï valí,
zohavená tìla a smrt.
Plno mrtvol, víc ne� kdo èekal, zemí celou jde stále dál,
V�ude jen samé hroby, pustá mìsta, spousta høbitovù.
Mor, u� je tady. Mor, znièí v�e.
4. Spas duši svou
Hrùzné stvùry jdou cestou dál svou, koho spatøí zhyne.
Sílu svou znají u� teï, jdou ovládnout svìt.
Utíkej, spas du�i svou, utíkej, jinak zemøe�.
Sílu svou znají u� teï, jdou, jdou zabíjet.
Ka�dé tìlo na prach jednou rozklad èeká
stravou zemì má být, tobì se v�ak zemøít je�tì nechce
byl bys toti� jedním z nich.
Pryè od nich, jen dál, sbírají srdce,
�ene je i hlad po lidských mozcích.
Zbloudilý pocestný bì�í jim vstøíc, nic z toho nevnímá,
v �ílených bolestech jímá ho dìs, pomalu umírá.
Sílu svou znají u� teï, jdou ovládnout svìt.
Utíkej, spas du�i svou, utíkej, jinak zemøe�.
Sílu svou znají u� teï, jdou, jdou zabíjet.
5. Pįter
Temný les a údolí, jeden starý chrám,
ostrým zrakem hlídá tajemství své.
Páter, skrývá svou tváø.
V opu�tìných komnatách rád se prochází
svou moc a sílu v nich má ukrytou.
Stín se chodbou plou�í, èerné kápí v rukou má,
svíèku pevnì dr�í, plamen se jen mihotá.
Chladný vítr chodbou vane, tiché kroky ustanou,
v tom chrámu hrùzy rodí se smrt.
Kdysi býval èistým knìzem, uznával i øád,
degradace, krutý údìl, stal se z nìho kat.
Páter, skrývá svou tváø.
Páter ���
6. Soudn¿ den
|
|
