|
JINOVATKA LYRICS
"Krasa" (2004)
1. Krasa
2. Pøejde mì smich
3. Co je vic
4. Køi�ovatka pøani
5. Pøikrovy
6. Zlodìji
7. Hrob
8. Uzeh
9. Jsi zradna
10. Hodina mezi motykou a sekerou
1. Krasa
Krása
Mìsto, mám mì rád.
Moøe, mám mì rád.
Kuøe, mám mì rád.
Stavení, mám mì rád.
Suchar z mìsta v moøi se smáèí.
Kuøe bìhá po stavení
pípá, není k zastavení.
Kráso, má tì rád.
Kráso, má tì rád.
Kráso, má tì rád.
Kráso, má tì rád.
Suchar z mìsta v moøi se smáèí.
Kuøe bìhá po stavení
pípá, není k zastavení.
2. Pøejde mì smich
Pøejde mì smích
Proè není v autì více pák?
Pøejde mì smích a� øekne� dost.
Proè není v autì více pák?
Základní slovo není mráz.
Pøejde mì smích a� øekne� dost.
Základní slovo není mráz.
Zaèal jsem pravidelnì pít.
Pøejde mì smích a� øekne� dost.
Zaèal jsem pravidelnì pít.
Vítr se nemá èeho bát.
Pøejde mì smích a� øekne� dost.
Vítr se nemá èeho bát.
3. Co je vic
Co je víc
Propadá� se vý� a vý�
mo�ná to neví�, mo�ná ví�
�e propadá� se vý� a vý�
v�dy� ty sama uvidí�.
Vyhazovali po vìtru papírové draky.
Zkracování provázkù, posouvání tì�i��.
A draci padali zpìt jak kusy mokrých hadrù.
Jeden pøes druhého. �pejle k �pejlím. Papír k papírùm.
Co je víc?
Plavání, koupání èi �plouchání?
A jen co ode�li, nabírají draci vzduch do plic
a vítr do plachet.
Neèekaná lehkost, nabírání vý�ky.
Jen stíny pøebìhly po poli a mizí za obzor.
Co je víc?
Chlastání, strádání èi bìhání?
Pøeveliká tí�e tí�.
Køí� je jiný, my jsme tí�.
Rychlost klesla, do�el proud.
Zbyly vesla, síla plout.
Neznali únavu, spánek a oddech.
Krátili si èas obru�ováním hran.
Byli rozhodnutí a snad i blízko cíli.
Pøekraèování limitù, minimalizování chyb.
Co je víc?
Plavání, koupání èi �plouchání?
Kdosi z nich øek´: ,,U� zítra ráno.�
Poslední noc. První den. Srkání z hrnkù.
Má� jméno V�echno nebo Sotva?
Èi � Jednou budem blí�?
Co je víc?
Chlastání, strádání èi bìhání?
Co je?
4. Køi�ovatka pøani
Køi�ovatka pøání
Pøání je matkou, otcem je èin.
Pøání je matkou, otcem je èin.
Pøání je matkou, otcem je èin.
Pøed køi�ovatkou nezatoèím.
Pøed køi�ovatkou nezatoèím.
Pøed køi�ovatkou nezatoèím.
5. Pøikrovy
Pøíkrovy
Z pøíkrovù mám strach. Z pøíkrovù mám strach.
Led a sníh, �pínu a prach,
ty smetu jedním máchnutím.
V�ak kdy� se vrstva k vrstvì lepí
zaèíná to právì tím�
Z pøíkrovù mám strach. Z pøíkrovù mám strach.
Není tøeba bruslí! Není tøeba ly�í!
Není tøeba �átkù, Není tøeba ma�lí!
Je v�ak tøeba køièet ,,Bìda!� kdy� si slupka k slupce sedá.
Je v�ak tøeba køièet ,,Jeha!� kdy� si slupka k slupce sedá.
Není tøeba ostnù, Není tøeba hrotù!
Není tøeba pøídí, Není tøeba kýlù!
Není tøeba køí�ù, Není tøeba slibù!
Není tøeba chutí, Není tøeba svodù!
Je v�ak tøeba køièet ,,Bìda!� kdy� si slupka k slupce sedá.
Je v�ak tøeba køièet ,,Jeha!� kdy� si slupka k slupce sedá.
Není tøeba zlomù, Není tøeba náøkù!
Není tøeba strachù, Není tøeba bìsù!
Není tøeba strýcù, Není tøeba otcù!
Není tøeba dìtí, Není tøeba starcù!
Je v�ak tøeba køièet ,,Bìda!� kdy� si slupka k slupce sedá.
Je v�ak tøeba køièet ,,Jeha!� kdy� si slupka k slupce sedá.
6. Zlodìji
Zlodìji
Sto stopaøù podél silnic stopy v prachu zanechá
stoprvý v tom horku pil nic, co� je slabá útìcha
�e mi stopil chladiè s vodou, motor je teï necelý
�íznivce u� k møí�ím vedou, cela ho zcela zocelí.
Kdo si myslí �e je tu�ka, ten se zlomí pøi pádu
nesepí�ou s ním protokol o tom smutném pøípadu
kdo si myslí �e je kousek, díru v celtì zacelí
a cítí�-li se jak brousek, vybru� klíèe od cely.
Krásné krást je v mládí.
Pravda je ostrý hoch
odnesl co jen moh.
Pláèem koøist zkrápí.
pravda se dojímá
s fízlem se objímá.
7. Hrob
Hrob
Koupil jsem si hrob
Hlubokej �est stop
Abych byl pøipraven
A� pøíjde mùj den.
Ten den u� je blí�
Blí� ne� bych si pøál
Na hrobì je køí�
A co bude dál?
Dál nic není, jen pomalé tlení
Dál nic není, jak èlovìk zcepení.
Dál nic není, �ádné posvícení
Dál nic není, konec pøedstavení.
Stejnì v�ichni v prachu lehnem.
A èervi se rozlezou!
Biè bo�í, biè bo�í, biè bo�í
Je vy�ene.
V�ichni jednou v prachu lehnem.
A èervi se rozlezou!
Biè bo�í, biè bo�í, biè bo�í
Je vy�ene.
8. Uzeh
Ú�eh
Do ruda spálený záda
bolestnì probdìlá noc
To léto neznalo soucit
Kdo ví zda jsi o nìj stál
Slunce loupalo nátìr
ze v�ech plechových støech
A ze tvých snìdých zad
Tenký pruh kù�e se sloup.
No tak si, kurva, vzpomeò
Co ti to pøipomíná.
Stáhla jsi suchou kù�i
Jak jeden podlouhlý cár
Z balkónu visely dolù
Záclony z na�ich tìl
Prùvan tì èesal jak bøízu
Ty tøásnì z pa�í ti bral
Les jak já pøestal se bránit
Les jak já veèer se vzòal.
No tak si, kurva, vzpomeò
Co ti to pøipomíná.
Marné nebes volání
Marné tvoje tázání
Cesta z ba�in vedla lesem
Jen� vzplál.
Nìco vím a nìco tu�ím
Nìco vítr pøines k u�ím
Sám si hlídej co jsi zasil
A hasil.
Voda jezem uhání
Marné tvoje tázání
Pøed ú�ehem kù�i skrývám
Znám stín.
9. Jsi zradna
10. Hodina mezi motykou a sekerou
|
|
