|
INTERITUS LYRICS
"Deborah" (2000)
1. Balada
2. Deborah
3. Pavuèiny stínù
4. Poslední rù�e
5. Strach
6. Utajený Bùh
7. Tredon (Deborah part two)
8. Zahrada mrtvých nymf
1. Balada
V oèích démona vidím svou vlastní krev
srdce hlubinu naplnil�s døevìným kùlem
pohøbil jsi vìci, které jsem kdys znal
a víru, víru tu jsi mi vzal
Nadìji vyrval jsi z mého srdce
jak z dlaní rù�i poslední
jsem odsouzen bloudit vìèností
za svitu hoøících pochodní
Strach v oèích bez lesku
kroky co padají do ticha samoty
hledám útìchu v �ípech støíbrných
ztracen v hlubinì vlastního osudu
Kdy� dé�� tanèí v korunách stromù
vracím se z hrobu, abych zajal Tvou du�i
do Tvého spánku, kde jsi bezbranná
tak nádhernì bezbranná �lásko
Ach �lásko �
pohøbila jsem Tì za�iva
a teï jsi králem mých snù
králem snù navìky
Kdy� se blí�ím k Tvému hrobu
cítím jak dýchá�
jsem královnou Tvé bolesti
královnou bolesti navìky
Sly�ím ozvìnu, jak tluèe� na víko rakve
v dlaních mých je opu�tìn køí�
slzy padají na rù�e, které
dávno povadlé jsou
Kdy� dé�� tanèí v korunách stromù
vrací� se z hrobu, abys zajal mou du�i
v mém spánku, jsem tak bezbranná
tak bezbranná �lásko
2. Deborah
Podívej se do èerného køi��álu
a øekni co vidí�
Budoucnost je temná
Deborah, sedla sis na chrámové schody
Deborah, v Tvých slzách utápí se svìt
A Tredon do rukou lásku vzal
do dlaní krásu, co zabíjí
a srdce v zajetí jedu jest
Tak øekni je�tì co vidí�
je-li cesta, kterou osud nepoznal, tak øekni
zda dýku zbarví má krev
Deborah, usedla jsem na chrámové schody
Deborah, v mých slzách utápí se svìt
V beznadìji a v slzách klopýtá�,
vidím smrt, která pøichází
Deborah, budoucnost je temná
Já vím, �e smrt je tichá
�ádné stopy po slzách, já vím, �e
jen dýka èeká na mou krev
Spatøil jsem tìlo Tvé
na chrámových schodech
chladné jako smrt sama
3. Pavuèiny stínù
V zajetí svíce mùj duch zas o�ívá
ji� nejsem tentý�, jsem zmìnìn osudem
chci vzkøísit nadìji, rozetnout svá pouta
oèistit tìlo od prokletí høíchù
Letní dé�� proniká mým �atem
nì�nì mne hladí, stéká mi po tváøi
má mysl plyne, jak øeka staletím
vzpomínky na �ivot v pavuèinách stínù
Mé rù�e kvetou èerným plamenem
ostré trny na Tvé cestì k poznání
ji� nejsi tentý�, jsi zmìnìn osudem
ji� nejsi tentý�, �poznal jsi pravdu
4. Poslední rù�e
Slunce zapadá a svíce je� hoøí
pálí do oèí zpustlých v obrazu Tvém
poslední rù�e zbývá rudá jak krev
podávám ji prázdnými dlanìmi Tobì
Pár kapek vína na dnì kalichu
smáèím své rty jak polibek, pøísaha vìrnosti
a meè je v mých rukách, jak dé�� mé vlastní du�e
zvedám jej k pøísaze vìrnosti, odpus� má slova
5. Strach
Morbidní pravda z druhé strany
pramínek krve a Tvùj dal�í �ivot
bludný kruh a vìèná ikona
svatý obraz, co nebyl nikdy zrozen
Je pøed bouøí a Tvùj èas èeká
namísto strachu jen krkavèí køídla
tøinácté pozvání a zahrada snù
deváté zrození a slepá hradba �ivota
Pavouèí knìz a doteky snù
vìèné rozbøesky uprostøed èekání
prokletí zvonù já sly�ím své srdce
køik ticha, já volám sám sebe
6. Utajený Bùh
Bílý oltáø, èerná záøe
ustrnulá tváø, køièící bolestí
Doprovázej mne na køí�ové cestì
pro mne zpívej tisíceré hosana
zatloukej høeby do mých dlaní
otevøi du�i pro mé jméno
pøijmi mou smrt �
Utajený Bùh, mistr svìtla
tichý uèeò, bezmocnosti
Skrytá pravda, v pìti cípech
obraz cesty, muèedník �ivota
7. Tredon (Deborah part two)
Kráèím de�tivou podzimní nocí
spadané listí hladí kroky mé
spatøím Tvé jméno, tam hluboko v dálce
s oèima v slzách vidím hrob Tvùj
Vidím oèi Tvé
vidím oèi v slzách Tvých
sly�ím ústa Tvá
sly�ím ústa volat jméno mé
Vidím dlanì Tvé
vidím rù�e v dlaních Tvých
sly�ím kroky Tvé
sly�ím , jak se kroky blí�í Tvé
8. Zahrada mrtvých nymf
V zahradì mrtvých nymf
listí padá do útrob zemì
v zahradì mrtvých nymf
vidím stát jen sama sebe
V zahradì mrtvých nymf
vidím, jak listí padá do útrob zemì
v zahradì mrtvých nymf
vidím stát jen sama sebe
V zahradì mrtvých nymf
listí padá do útrob zemì
v zahradì mrtvých nymf
vidím stát jen sám sebe
v zahradì mrtvých nymf
v zahradì mrtvých nymf
V zahradì mrtvých nymf
mlha padá na hroby smutku
v zahradì mrtvých nymf
vidím odlesky svých vlastních skutkù
V zahradì mrtvých nymf
noèní vítr ti�e mi �eptá
v zahradì mrtvých nymf
na mùj smutek nikdo se neptá
|
|
